Безымянный

Milí přátelé, práce, která respektuje zákony přírody a vychází ze sounáležitosti s přírodou, lásky jednoho k druhému, které jsme neoddělitelnou součástí, je činností přinášející člověku a všem dalším tvorům obživu a smysl života. Člověk odešel do měst, opevnil se kamenem, kovem a sklem. Odešel od přírody, opustil své přirozené prostředí. Jeho práce přestala mít smysl a stala se destruktivní. Člověk za hradbami nevidí přímý dopad své činnosti a přestal pociťovat odpovědnost za své konání. Tento stav se katastrofálně projevuje ve všech lidských profesích včetně lesnictví a zemědělství. Krátce po revoluci ve spojitosti se vznikem firmy Less, státní podnik Lesy ČR ruší jeden z nejdokonalejších systému lesního hospodářství a nahrazuje ho systémem státních zakázek a výběrových řízení na hospodaření v lesích. Systém lesních hospodářů byl nahrazen managementem lesa. Z lesa odešli koně, lidé, s nimi i úcta, respekt a sounáležitost člověka k přírodě. Systém lesních hospodářů založený na znalosti lesa, každodenní přítomnosti člověka v přírodě, práci koní a lidských rukou umožňoval okamžitě reagovat na výkyvy a změny, které probíhaly v lesních porostech. Revírník měl na starosti několik hajných a ti k ruce lesní adjunkty a dělníky, jeden hajný spravoval část lesa o výměře kolem pětiset hektarů lesa. Hajný znal ve svém revíru každý strom, každý semenáč, stavy zvěře. Rovněž na každém polesí byla školka lesních dřevin, polesí zaměstnávalo obyvatele nejbližší vesnice, pilaře, sazeče, lesní dělníky, kočí. Kočí se starali o přidělené koně. Nebylo výjimečné, že na jednom polesí pracovalo 10 koní. Polesí každoročně nakupovalo tažné koně a hřebčíny např. Tovačov, Písek chovali každoročně tisíce koní pro lesní hospodářství. Hajný procházel každý den lesem a objevil-li strom napadený kůrovcem, nebo jiným patogenem strom označil a poslal k němu Pilaře s kočím, aby strom z lesa odvezli. Kůrovcová kalamita byla zažehnána a les dále rostl. Hajný dával kočím a pilařům 100 Kč pokutu za poškozený stromek, ti kdo vyváželi dříví z lesa traktory museli po sobě opravit cesty a běda zůstali-li vyjeté koleje. Les byl organismem jehož byl člověk přímou součástí, les poskytoval lidem práci, obživu i náplň života. Práce a úcta k lesu, přírodě, člověku se předávala z generace na generaci. Každý lesní pracovník musel odvést svoji práci nejlépe jak dovedl, jelikož špatně odvedenou prací stěžoval práci těm druhým. A jelikož se všichni v lese znali, nikdo si nedovolil nakácet stromy přes sebe, různým směrem, protože věděl, že zítra je bude soused vytahovat s koněm, bratranec uklízet klest a manželka sázet stromky. Nadto na práci dohlížel hajný a les byl jeho vizitkou. Doba se změnila, Lesy ČR zaměstnávají pouze ředitele, náměstky, tiskové mluvčí a revírníky. Revírníky střídají na polesích tak, že les znají pouze z map. Objeví - li revírník, náhodou, kůrovcem napadený strom je již kůrovec dostatečně namnožen. Revírník jelikož nemá zaměstnance navrhne vypsat výběrové řízení na těžbu kůrovcem napadených stromů a kůrovec se dále množí. Než proběhne papírová bitva s kůrovcem je kalamita na světě. Lesy ČR zadávají zakázky na těžbu a pěstební činnost obrovským firmám. Firmy řízené manažery mají jediný zájem ZISK a maximalizaci zisku. Čím větší a dokonalejší stroje tím méně zaměstnanců a větší zisk. Čím větší stroje tím více zdevastovaný les, více randapu a spálené nafty. Lidé v obcích v okolí lesa nemají práci a z maštal zmizeli koně. Firmy najímané Lesy ČR zaměstnávají své hajné jejichž úkolem je sloužit managementu firmy. Každý rok pracují na jiném místě podle toho, kde firma vyhraje zakázku. Soutěží se o zisk a les je zdrojem zisku. Ministerstvo zemědělství správce lesů ČR, přihrává zakázky firmám svých mecenášů a přírodu zotročili, stala se děvkou na které se střídají výtězové výběrových řízení. Přesto se v zákulisí skrývá několik lidí, kteří trpí a soucítí s lesem. Jsou to ti, které míjíme bez povšimnutí, stáří kočí, hajní, lidé plánující obnovu lesa, ochránci přírody, lidé sázející stromy. Naše lesy - lesy nás všech - jsou posledním místem v ČR, kde setkání člověka s přírodou není zpoplatněno. Jakákoliv jiná možnost pobytu v přírodě je v důsledku soukromého vlastnictví a touhy po zisku zpoplatněna. Kdo nemá dost peněz, ztrácí nárok na přírodu. Abychom zůstali svobodnými lidmi, je třeba lesy obnovit a zotročené přírodě dát svobodu. Stejná situace je i v lesnictví, těžbě, lovu ryb. Milí přátelé, přestaňte být lhostejní ke svému okolí. Neboť ti kdo otročí přírodu a dělají si z ní děvku s tím dobrovolně nepřestanou. Za spolek Ekologická organizace PagoPago Josef Čermák