Blog

Jedinou jistotou existence života na planetě zemi je příroda.

06.06.2018


Milí přátelé, mnozí z nás vnímají cestu ke spokojenému životu skrze sounáležitost s přírodou. Sounáležet s přírodou znamená milovat přírodu, vnímat její potřeby, v celé šíři jejího projevu. Vnímat jevy a bytosti hrubého i jemnohmotného těla přírody. Tělo, duše, duch. Otec, syn, duch svatý. Skutek, slovo, myšlenka.
Každá část nedělitelného těla přírody je jednotná pouze za účasti všech složek. Každý lidský skutek má vycházet z vědomí nedělitelnosti a kontinuality. Jedno tvoří druhé v nekonečném řetězci závislostí. Tento řetězec můžeme přerušit pouze v případě, vědomého jednání, sebekázně, střídmosti. Naše životy ovlivňují vzorce chování vštěpované od narození a přijaté za vlastní zvyky a začleněné do charakteru osobnosti. Tento řetězec z nás dělá nesvobodné bytosti, hnané strachem a naučeným jednáním v různých situacích.
Snažíme se zabezpečit na stáří a tak vyděláváme a investujeme peníze. Myslíme si, že investované peníze jsou jistota, mají svou hodnotu a můžeme se jimi, nebo jiným investičním způsobem zajistit. Zapomínáme přitom na přírodu, která představuje jedinou skutečnou jistotu, díky které lidstvo existuje. Zapomínáme přitom na smysl života a samotnou existenci smrti. Smrti se nikdo z nás nevyhne. Zrození a smrt jsou principy života jedno přechází v neustálém koloběhu v druhé. Zánik a stvoření jsou v jednotě a nazýváme je životem. Život má smysl pouze v životě. Jedinou jistotou, jak zajistit život je životem. Proto jediným smyslem života je život. Každý z nás by se měl během života snažit ó rozmnožení života, jeho udržení a kvalitu. A to nejen svého druhu ale života jako celku ve všech jeho formách a projevech. Neboť pouhé množení lidí přírodě a životu nic nepřináší. Je to jako rakovina která sužuje organismus. Každý z nás jednou bude účtovat se smrtí, ohlédneme li se dnes za sebe? Co spatříme, jaký byl náš den? Kolik krásy jsme spatřili, slyšeli příjemný hlas, zasadili stromů, přemýšleli o lásce, pokoji, kolikrát jsme si z čisté radosti zazpívali, navštívili přátel?
Život člověka je provázen neustálým pokušením. Pokušení a podléhání pokušení je důvodem strastí a utrpení. Jedinou možností spokojeného a trvá!e udržitelného rozvoje je střídmost a odmítání pokušení. Pokud se Vaší životní hodnotou stane život v celé své kráse a šíři. Dosáhnete pokoje a blaženosti.
Mnoho z našich přátel se snaží ó samozásobitelství, hospodaří ale přesto jsou unavení, strhaní a vyhořelí. Žijí obklopeni přírodou a dostávají její dary. Přesto se z nich neradují. Soukromé zemědělství není cestou, uvádí člověka do koloběhu řetězení a neumožňuje mu spatřovat trvale krásu a nalézti blažený pokoj. Tuto strast se povedlo v historii odbourat celé řadě členů hnutí a řádů tím že opustili své já. Přijali jsem a vstoupili do společenstva. Jsem nám umožňuje žít v sounáležitosti. Není ohraničeno majetkem, mocí, penězi. Jediným jeho ohraničením je schopnost milovat, sdílet, odevzdání sebe sama životu. Jsem nepodléhá nikomu , nemá totožnost, daňovou povinnost. Jsem součástí života.
Budeme- li přemýšlet, pozorovat svět kolem sebe, naslouchat, záhy naleznete život. A když už život naleznete nenechte si ho vzít pro pár věcí a peněz, nesplněných přání a žádostí. Začněte žít život takový jaký je klidný, pozvolný, skromný v rytmu dne, noci, měsíce ročních dob. Život v celé jeho kráse a celistvosti projevů.
S pozdravem a přáním pokojného dne za spolek Ekologická organizace PagoPago Josef Čermák
Jedinou jistotou existence života na planetě zemi je příroda.

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Vybrané články

Městské biokoridory

26.10.2015

1/1
Please reload

Archiv
Please reload

Podepište se
  • Grey Facebook Icon
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now