Dávno již člověk překročil hranici, kdy si příroda může pomoci sama

Milí přátelé, máte-li chvíli času, můžete ji věnovat třeba pozorování kvetoucích rostlin, nebo mláďat zvířat. Pozorujte-li přírodu, záhy pochopíte, že jste její neoddělitelnou součástí. Životní projevy a pochody jsou nám nesmírně blízké, známé. Najednou Vám dochází o co všechno nás ochuzuje průmyslová výroba potravin a masa. Je nesmírný rozdíl v životě přímo napojeném na životy ostatních naší každodenní činností a zprostředkovanou zkušeností byť na univerzitní úrovni. City, důvěra, pohledy očí, vůně, skřehotání žab, skotačení telat, mateřské mléko, déšť, páření, jsou vjemy, které nám přináší jedině každodenní účast na těle a krvi nedělitelného těla přírody. A právě ono nedělitelné bylo člověkem rozděleno. Člověk od přírody, příroda od práva na život, zvířata od citů a bolesti, rostliny od půdy a voda od stromů. Dávno již člověk překročil hranici, kdy si příroda může pomoci sama. Nyní je její život a tedy i náš pouze v našich rukách. Dospěli jsme je třeba převzít zodpovědnost za své konání a zabránit těm kdo stále žijí v nevědomosti aby nadále věřili v nekonečnou všeobnovující sílu přírody a nekonečné možnosti vědy a techniky. Příroda stejně jako každá jednotlivosti jejího těla je smrtelná. Člověk, rostlina, zvíře, tak i příroda může zemřít a může žít. Je to na nás. Stejně jako osud každého z nás je v rukou nás všech. Dokud se budeme snažit o individualizaci nikdy nepochopíme kdo jsme, kam jdeme a proč tu jsme. Teprve v okamžiku který Vám přinese pouze každodenní účast na těle a krvi nedělitelného těla přírody naleznete Odpovědi na veškeré otázky. S pozdravem a přáním pokojného dne za spolek Ekologická organizace PagoPago Josef Čermák