Poslední sedláci

Milí přátelé, jsme na krátkém vandru s kobylou. Cílem cesty je rodový statek pana Poláka v Luké. Pan Polák je chovatelem Norických koní a má ve stáji Norického hřebce. Již při příjezdu na statek Vám neunikne pořád

ek, výborný stav chovaných zvířat, příjemné prostředí, odborný přístup a znalosti tohoto zemědělce, chovatele, lesníka a hlavně skvělého kočího od něhož by se mohl kdokoliv, včetně pana Svobody mnoho učit. Jeho přístup ke koním vychází z jejich vzájemných potřeb a nikoliv z knih a seminářů. Je posledním sedlákem v obci Luká a i do této poklidné obce dolehl tlak kapitalismu. Developerské stavební firmy a několik bagrů, řízené lidmi, rozparcelovali pole a obec pomalu zaplavují přistěhovalci z měst stěhující se do nových sídlišť na placato. Ovšem tito přistěhovalci přináší peníze a jejich životní styl řízený rytmem pracovní doby se zásadně liší od života zemědělců. Zemědělci na rodových statcích se řídí dnem a nocí, ročními dobami, potřebami zvířat a rostlin. Krávy, ovce, koně vydávají zvuky během dne i noci, hnůj vyvážený na pole voní hnojem, a na cestě občas zůstává trus přeháněných zvířat. A jelikož v kapitalismu platí: kdo má peníze, ten má pravdu. Zakázaly kravám nosit zvonky, ovcím mečet a koním ržát. Na pole se vozí místo hnoje minerální hnojiva a dobytek se převáží v kamionech. Sedmipolní systém nahradil trojpolní, zdravý rozum agrochemikálie, a píci pro dobytek granule. Vodu ze studny voda z kohoutku. Člověka stroje, a přírodu peníze. Otázkou je jak dlouho ještě budeme věřit tomu, že si za peníze můžeme všechno koupit. S pozdravem a přáním pokojného dne za spolek Ekologická organizace PagoPago Josef Čermák