Situace životního prostředí se rok od roku zhoršuje.
Situace životního prostředí se rok od roku zhoršuje.
Situace životního prostředí a života přírody, tedy i člověka - neoddělitelné součásti přírody - se rok od roku zhoršuje. Viz tabulka pod textem.
Jako východisko vydíme změnu hospodářského systému nově založeného na lokální produkci, zásadní změně agrotechnických postupů, vzdělávacího systému, krátkém lokálním dodavatelském řetězci realizovaném v rámci komunit, sdílejících výrobní prostředky a hospodařících na kolektivně vlastněné půdě. Tato opatření minimalizují ekologickou zátěž každého jednotlivce a tím stabilizují a zlepšují zdravotní stav životního prostředí, přírodu.
Zásadním problémem ochrany životního prostředí je soukromé vlastnictví půdy a nezodpovědný přístup vlastníků k přírodě, tedy i druhým, kteří jsou její součástí. Přírodu chápou pouze jako otroka a zdroj svých příjmů. Snaha o maximalizaci zisku vede tyto vlastníky k destruktivnímu chování a otrokářským způsobům zneužívání přírody, člověka. Lidé, kteří si uvědomují negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, jsou však proti těmto dravcům bezbraní, chybí jim jejich dravost, podnícená touhou po zisku, moci, kariéře, majetku. A tak ve stávajícím hospodářském systému založeném na růstu HDP, jehož pramenem jsou neobnovitelné fyzikální zdroje, nelze přes mnohé snahy nic změnit na stále se zhoršujícím zdravotním stavu přírody.
V letošním roce bychom rádi založili několik pobočných spolků ekologické organizace PagoPago v různých lokalitách ČR. Náplní činnosti pobočných spolků bude vytvoření center praktické ekovýchovy v podobě arboreta ovocných dřevin v dané lokalitě a pěstebních ploch pro výuku množení ovocných dřevin.
Jste-li tři z jedné lokality a máte zájem o uvedenou činnost, poskytneme Vám podklady pro založení pobočného spolku: stanovy, zakládací listinu, webové stránky. Vámi vyplněné dokumenty zašleme na soud a pobočný spolek založíme. Další postup spolkové činnosti je: zaslání žádosti o bezplatný pronájem pozemků pro centrum praktické ekovýchovy - arboretum ovocných dřevin příslušné obci, majitelům pozemků, AOPK. Po uzavření pachtovní smlouvy pozemek v rámci vzdělávacích programů, teambuildingovych akcí, dobrovolnické činnosti, obecních akcí osadíte ovocnými dřevinami. V průběhu výsadeb proběhne několik seminářů na téma: pěstování, řez, údržba, péče, výsadba, množení ovocných dřevin, design permakulturní zahrady, jedlý les. Kontaktujete školy v okolí pozemku a nabídnete vzdělávací program "Ovocný strom - nejstarší kulturní dědictví". Dále by bylo vhodné na pozemku založit lesní školku, nebo zájmový kroužek pro děti, mládež i dospělé "Ovocnář ", v rámci něhož se členové naučí vše výše uvedené. Samozřejmostí je vzájemná spolupráce a výměna zkušeností mezi pobočnými spolky. Vedení organizace Vám do doby, než se naučíte vše potřebné o ovocných dřevinách, uspořádá v místě sídla spolku besedy na téma „pěstování, péče výsadba, množení ovocných dřevin“. Pomůžeme Vám s realizací a činností spolku. V případě zájmu, nás kontaktujte.
Rovněž bychom v letošním roce rádi zrealizovali na ůzemí ČR sociální podnik s podílovým vlastnictvím, hospodařícím na kolektivně vlastněné půdě se sdílenými výrobními prostředky, využívající hospodářské postupy, vycházející ze zákonů přírody. Podnik zajištuje svým členům ubytování, stravu, vzdělávání, sociální jistoty. Výstupem do okolí je obnova přírodního prostředí, stabilizace kulturní krajiny, půdního fondu, vodního režimu a následná maximalizace druhové rozmanitosti, obnova kulturních tradic založených na přímé vazbě člověka a přírody. Výstupem pro místní komunitu jsou vzdělávací programy na téma „dřeviny“, kulturní akce, divadlo, hudba, výstavy a ovocné dřeviny zdarma.
S přáním pokojného dne, za ekologickou organizaci PagoPago, Josef Čermák.
www.pagopago.org
facebook: facebook.com/groups/pagopago.org
2017
1/2 světového bohatství vlastní 2 % populace
20% světové populace spotřebovává 80% přírodních zdrojů planety
3/4 lovišť ryb jsou zcela zničeny, nebo vyčerpány
Na zbrojení se na světě utratí 12* více než na pomoc rozvojovým zemím.
Ročně umírá 100 na milion živočišných druhů.
Pokud by toto tempo pokračovalo vyhyne do r. 2050 1/3 všech živočišných druhů na Zemi.
Živočišné druhy vymírají 1000* rychleji, než je přirozené tempo.
Každý 4. savec, každý 8. pták, každý 3. obojživelník je ohrožený druh.
Každý rok zmizí 13mil ha. deštného pralesa to je plocha dvou Českých Republik.
40% orné půdy na planetě Zemi trvale přišlo o svoji kvalitu.
60% světově obchodovaných obilovin končí jako zdroj pro výrobu biopaliv, elektrické energie, a krmiv pro dobytek.
Počet lidí na planetě je 9 mld.
5 tisíc lidí denně zemře protože pijí znečištěnou vodu
1 mld. lidí nemá přístup k nezávadné pitné vodě
1 mld. lidí hladoví
Migrace obyvatelstva je nevyhnutelná, jen nevíme jak bude masivní.
Průměrná teplota za posledních 15 let byla nejvyšší od počátku měření.
Amazonský prales je z 20% zničen
20% skleníkových plynů v atmosféře pochází z vypalování pralesů a je příčinou oteplování planety
Prales na Borneu zcela zmizí v důsledku odlesňování do 5 ti let.
Na zcela odlesněném Madagaskaru vznikají 100m hluboké erozní rýhy. Kdysi zelený ostrov pokrytý souvislým pralesem je obyvatelný pouze v městských aglomeracích, obyvatelstvo měst již nemá šanci na návrat k trvale udržitelnému rozvoji života.
1/3 světové populace je závislá na dřevěném uhlí.
Haiti „Perla Karibiku“ je zcela odkázáno na humanitární pomoc zůstala zde pouze 2 % pralesů
V Saudské Arábii vyčerpali veškeré zásoby fosilní vody pro závlahy pšenice pěstované na poušti. Zásoby fosilní vody jsou neobnovitelné.
Na pouštích žije přes 500 000 lidí jsou zcela závislí na zásobách fosilní vody nahromaděné před 25 000 lety.
V Izraeli roste spotřeba vody stejně rychle jako export zemědělských komodit.
Zemědělství spotřebovává 70% veškeré vody
1 z 10 velkých řek na planetě v důsledku zavlažování nedoteče do moře včetně Jordánu.
Sucha znehodnotila 1/2 zemědělské půdy v Austrálii.
1/3 zemědělské půdy Bangladéše je ohrožena zánikem.
Zmizely 3/4 druhů zemědělských plodin šlechtěné po tisíce let
Ze zemědělské krajiny ve vyspělých zemích za posledních 30 let zmizelo 80% hmyzu a 30% ptactva. Z lesní krajiny 16% ptactva.
Pesticidy, antibiotika, antikoncepce a těžké kovy z mořidel osiva jsou ve vodě, půdě, rostlinách, živočiších, oceánech
V USA pracuje v zemědělství pouze 3 miliony lidí.
Čím je stát rozvinutější, tím více konzumuje masa a zaměstnává méně lidí v zemědělství.
1 kg brambor aby vyrostl potřebuje 100 l vody + ropu
1 kg rýže aby vyrostl potřebuje 4000 l vody + ropu
1 kg hovězího aby vyrostl potřebuje 13 000 l vody + ropu
Zemědělství je založeno na ropě.
Rozmanitost nahradila standardizace.
Od roku 2010 do roku 2020 se vytěží ze Země více rudy, než v celé historii lidstva.
Objem zahraničního obchodu se od r. 1950 znásobil 20*.
Nigerie, je největším vývozcem ropy v Africe, ale 70% obyvatel žije pod hranicí chudoby.
Polovina světové chudiny žije v zemích s velkým nerostným bohatstvím.
Každý týden se do měst přistěhuje přes 1 mil. obyvatel.
Lagos v r. 1960 – 700 000tis. obyvatel. r. 2020 - 16 000 000 obyvatel, přistěhovalci jsou farmáři nucení odejít z půdy v důsledku vyčerpání přírodních zdrojů
1 ze 6 obyvatel světa žije bez vody, elektřiny, kanalizace.
Ve městech žije 1/2 všech lidí.
Doprava, průmysl, odlesňování, zemědělství, všechny naše aktivity vypouštějí do ovzduší ohromné množství oxidu uhličitého, což narušilo klimatickou rovnováhu Země.
Severozápadní ledová cesta je otevřena.
Polární ledovce ztratily za 40let 40 % hmoty z ledového příkrovu.
Do roku 2030 zmizí ledový příkrov Arktidy úplně.
Koncentrace CO2 je nejvyšší za několik set tisíc let.
Grónský led představuje 20% vody naší planety.
Led taje rychlostí jakou nikdo nepředpokládal kvůli vypouštěným skleníkovým plynům
Vyhynulo 30 % korálových útesů.
Vzdušné proudy v atmosféře mění směr a tím se mění i rozložení srážek.
Dochází k posunu podnebných pásem.
80 % ledovců na Kilimandžáru odtálo.
V Himaláji taje věčný sníh.
Začíná rozmrzat permafrost v němž je uložen metan, skleníkový plyn 20* účinnější než CO2, nikdo nedokáže předpokládat co se stane až se uvolní do atmosféry.
V Indii vyschlo 31% studní.
Ryby jsou hlavní složkou potravy každého 5- tého člověka na Zemi.
Od r. 1950 narostl výlov ryb z 18 na 100 milionů tun ročně.
Ryby nemají čas na reprodukci.
Hrozí, že veškeré zásoby ryb budou brzy úplně vyloveny. Mezinárodní dohody jsou neúčinné.
Savci a ptáci na všech pobřežích světa čelí hladomoru v důsledku průmyslového rybolovu a urbanizaci pobřeží.
Za 50 let jsme pozměnili Zemi více, než za celých 200 000 let lidské existence.
Příslušníci všech předchozích civilizací se chovali stejně jako my. Vytěžili přírodní zdroje a katastrofu nepřežili. Území, které obývali proměnili v poušť. Proč nereagovali včas na blížící se ekologickou katastrofu ? Nová civilizace tak musela vzniknout na zcela novém kontinentu. Kolik nám jich ještě zbývá? Žádný.
Lidstvo po tisíci letech prosperity čeká kolaps. Lidstvo má jen pár let na to, aby změnilo trend, kterým mění tvář Země v poušť.
Vzdělávací systém na celém světě produkuje egocentrické konzumenty
