Blog

Čechy a Kypr mají jedno společné - nedostatek podzemní vody

22.03.2018

Minulý měsíc zamřely na Kypru minimálně tři mořské želvy a neodhadnutelný počet ryb, jelikož Kyperská armáda cvičila střelbu do moře.

Každý rok zemře v Čechách na silnicích pod koly aut 566 tisíc ježků, 346 tisíc zajíců, 68 tisíc bažantů, 52 tisíc srnců. Každoročně počet přejetých zvířat stoupá přímou úměrou stoupajícímu počtu aut na počet obyvatel.

Každý rok vykácíme 500 tisíc stromů zcela zbytečně, jelikož zemřou na nedostatek vody, způsobený odběrem vody z hlubinných vrtů.

Proč stavím vedle sebe Kypr a Čechy, vždyť na první pohled se může zdát jakákoliv shoda naprosto vyloučená. Opak je pravdou.

V roce 1970 v době, kdy na Kypru začínal rozvoj turistického ruchu, bylo třeba najít nové zdroje vody pro narůstající spotřebu vody nově budovaných hotelů, apartmánů s bazény, splachovacími toaletami, kaváren, jídelen, restaurací, golfových hřišť, myček automobilů, průmyslových podniků, zemědělství a v neposlední řadě obyvatel, kteří přicházeli do měst za prací. Řešení se našlo okamžitě. V geology určených lokalitách vyvrtaly díry do Země. Voda byla, bylo jí dost, ba mnoho. Kolem roku 1990 začala docházet, vrt za vrtem vysychal, až jednoho dne vyschnul i ten poslední. Kyperská vláda postavila odsolovací zařízení a voda opět tekla plným proudem, jenže se ukázalo, že je nevhodná pro použití v domácnosti, bylo nutné používat množství chemikálií a farmak. Hledalo se nové řešení: v horách a na řekách nechala vláda vystavět přehrady na zachycování dešťové vody. Nádrže zachycují veškerou dešťovou vodu, která na území Kypru spadne. Řeky i potoky pod přehradami navždy vyschnuly, fauna i flóra v okolí toků vymřela, zemědělci museli začít nakupovat vodu na zavlažování rostlin, potraviny podražily. Ukázalo se však, že objem dešťových srážek zachycených přehradami nestačí k pokrytí spotřeby vody lidmi. Každý rok je srážek méně a každý rok musí odsolovací zařízení vyrobit více vody. Současný poměr je 17% odsolené k 83% dešťové.

Před příchodem Britských kolonialistů neexistovalo na Kypru soukromé vlastnictví, katastrální mapy ani pozemkové knihy. Zemědělec obdělával půdu, kterou byl schopen obdělat svýma rukama, s pomocí kravky, nebo koníka. Rybáři bydleli na břehu moře a každý den chytili jen tolik ryb, kolik snědli. Vodu pro sebe i dobytek brali lidé z kopaných studní v mělké zvodni, atriové domy nepotřebovaly vytápění ani klimatizaci, a na Kypru byl dostatek vegetace, která vázala srážkovou vodu, ukládala ji do svých těl, půdy s vysokou kapilaritou, a přebytky prosakovaly po tisíce let do podzemních jezer s devonskou vodou.

Britové založily katastrální úřad, zavedli daňovou povinnost z půdy a domů. Zemi rozdělili na plochy zemědělské půdy, pastvin, ostatní plochu, zastavitelná území a rovněž vyznačili plochy pro plnění funkce lesa - jenže pouze na 19% z celkové plochy ostrova.

Tvář Země se naprosto změnila, v místech, kde vše vytvářelo jednolitý barevný obraz zavládnul kubismus, Země se rozpadla do nepochopitelných tvarů designovaných katastrálním úřadem. Když Britové odešli (byli vyhnáni v občanské válce) nová vláda vše nechala tak, jak kolonialisté nastavili. Tedy i plochu pro plnění funkce lesa. Zbytek ostrova se rozprodal soukromým vlastníkům, developerům, zahraničním firmám, těžařským firmám. S rozvojem průmyslu a narůstajícím počtem automobilů však začal společně s vodou dramaticky chybět i kyslík. Na každý kilogram spálených fosilních paliv spálíme i 14 m3 vzduchu. Vláda přistoupila k nákladnému zalesňovacímu programu, který ovšem záhy dosáhnul svých hranic a to 19% plochy ostrova, určené k plnění funkce lesa. Bylo však třeba vysadit daleko více stromů, ale nebylo a není kde.

Developeři chtějí lít beton, zemědělci prodávat pšenici a brambory, řidiči chtějí kvalitní silnice. Vláda v rámci obnovy lesa začala rozdávat stromy obcím zdarma. Jenže na obcích sedí v klimatizovaných kancelářích s pravidelným platem úředníci. Ti nemají jediný důvod zabývat se výsadbou dřevin v obci, jelikož není náplní jejich práce. Tak na Kypru chybí voda v půdě a v letních měsících kyslík ve vzduchu.

Připomíná Vám předchozí odstavec něco z Vašeho okolí? Ano, situace je stejná i u nás. Jediný a nepřehlédnutelný rozdíl zde je. Česko nemá moře.

S pozdravem a přáním pokojného dne, za ekologickou organizaci PagoPago, Josef Čermák

www.pagopago.org                     facebook: facebook.com/groups/pagopago.org

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Vybrané články

Městské biokoridory

26.10.2015

1/1
Please reload

Archiv
Please reload

Podepište se
  • Grey Facebook Icon
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now