Holandsko

Průjezd brannou zdymadla uvádí poutníka v kulturní šok, kdy na každém metrů spatřuje základy, které přinesli zánik nejednoho ekosystému. Holandsko stojí na vodě, nebo spíše pod vodou, a miliony kubíků dřeva, které ty masy vody drží, jsou cedr, mahagon a teak. Duby potkává zřídka v starých městských parcích. Nová výsadba není vidět, většinu země zabírají pastviny s kravami a ovcemi. Bohužel ani zde stromy nerostou. Vláda začala nahrazovat původní dřevěná bednění a pylony ocelovými a plastovými. Myslím si však, že se tak děje z jediného důvodu. Pralesy jsou vykácené a začíná se brát pod zemí. Dřevo došlo. Co bude až dojde železo a ropa? Řešení je na snadě – přestěhovat se. Možná bude Holandská vláda 1. zemí , která začne osazovat polopouště a pustiny stromy na místech, kde je dříve vykáceli a důlní jámy promění v jezera pro svoji bezbřehou flotilu. Tato situace se netýká pouze Holandská ale celé Evropy. Je třeba si uvědomit, že migrace není jen problém politický, ale v prvé řadě problém ekologický, který vyústil v problém sociální. Evropa a ostatní bohaté státy světa by měli začít investovat do revitalizace všech území z kterých předpokládají příliv migrantů a vytvořit zde opět takové přírodní podmínky, které umožní život těmto zemědělským komunitám v jejich původním prostředí. Vhodným vzděláváním a podporou umožnit lidem zůstat na místech, která dosud obývají a zajistit obživu v lesnictví, sadařství, zelinářství a přidružené výrobě s absencí výroby živočišné.