Rybáři proti sobě

Sněm snad každého rybáře je chytit velkou rybu. Rybaří se těmito úlovky chlubí a fotografie zdobí jejich pokoje. Ryb ubývá, rybářů ne, a rybářská technika se zdokonaluje. Rybáři stále častěji používají motorové čluny, echoloty, zavazeni… A právě motorové čluny jsou příčinou úbytku ryb a narušení ekosystému jezer a řek. Klidně tůně a mělké příbřežní vody jsou místem vývoje rybího plodů a ostatních vodních živočichů. Zde žije převážná většina vodních rostlin, které jsou s těmito živočichy v těsné symbióze. Motorové čluny na rozdíl od větru vytvářejí vlny, které jdou po dně a obrovským tlakem vymývají pobřeží. Čím silnější motor, tím větší tlaková vlna. Rozmetá chomáče jiker, poničí mladičký plod, vytrhá kořínky rostlinek, zkratka zdecimuje vše malé měkké a křehké. Lodní motory mýchají výfukové plyny s vodou a vytváří tak jedovatou směs. Tyto faktory spolu s hlukem omezují vývoj života a následnou čistící schopnost jezer a řek do té míry, že přestává být jakýkoliv přirozený přírůstek ryb. Většina Evropských řek je každé jaro uměle zarybena že sádek na náklady rybářských sdružení. Znečistění vod, signalizované parazity na vodních živočiších, mutacemi a neplodnosti, je v hlavní míře také způsobeno velkým objemem antikoncepce, antibiotik a dalších v čistírnách odpadních vod nevyčistitelných látek. Posledním a nejvážnějším ukazatelem znečištění vod je nárůst sinic. Chtějí-li si rybáři za pár let ještě zarybařit měli by opět vzít do rukou vešla a děti léčit česnekem.