Migrace uprchlíků je především problém ekologicky
Lidé utíkají před válkou, stavbou přehrady, důlním dílem, těžařskou firmou, před stále se rozšiřující pouští, vlivem lidské činnosti. Migrant jde tak dlouho až najde místo, kde může žít.
Například rodina babičky za 2. Světové Války migrovala pouhých 15 km, po té co jim puma totálně zničila statek. Do opuštěného statku po vysídlených Němcích. Druhá babička musela za obživou z Petrohradu až do Lotyšska, jelikož krajina v okolí Petrohradu je neúrodná vlivem dlouhé zimy. Třetí babička nemigrovala nikam přes to že fronta prošla jejich vesnici, dům zůstal a pole se stromy válka neodnese.
Migrant migruje tedy do nejbližšího pro něj známého místa, nabízejícího obživu. V důsledku expanzivního a kořistnického chování lidské společnosti můžeme tedy s jistotou předpokládat stále narůstající počet lidí stěhujících se za obživou. Podíváme-li se na současnou mapu světa s tužkou v ruce, zakroužkováním všech žlutých a hnědých míst vyznačíme oblastí odkud se budou lidé stále častěji stěhovat. Možná, ze, prvním významným krokem je 120 mld. dotace světové banky na podporu sadařství v Afganistánu. Musíme si však uvědomit, že sad je ekonomickou jednotkou a tvoří jen jeden z článku celého ekosystému. Je třeba vysazovat souvislé lesní plochy, stabilizující jak půdu, tak podzemní vodu. Lesní porosty přináší i větší žírnost domácímu dobytku. Rovněž je možné vytvářet lesní porosty vhodnou kombinací vysokokmenných a polokmenných ovocných dřevin a keřů (jedlé lesy) tvořící stabilní složku ekosystémů, poskytující jak útočiště fauně, tak obživu lidem.
Myslím si, pokud bude Planeta Země osazena kombinací sadů a lesa, nebudou mít lidé důvod utíkat tisíce km od svých domovů.
