Vysychání jezer a úbytek podzemních vod
Řekněte mě se to netýká, otočíte-li kohoutkem, a teče voda, patříte mezi 20% šťastných lidí na světě, kterých se to netýká. Ovšem pojedete-li na dovolenu na jih, velice záhy cenu vody poznáte. Poznáte ji nejen finančně, ale i vizuálně, dle množství plastových obalů. Vody je na světě neměnné množství. V přírodě neexistuje proces, který by vodu vyrobil. Existují pouze procesy, které vodu rozkládají na kyslík a vodík. Vypálením a vykácením deštných pralesů lidstvo zničilo plíce Planety. Hlavním producentem kyslíku zůstali oceány. Každým dalším vyrobeným motorem přibývá spotřebitel tohoto vzácného plynu. Kyslík se účastní jako hlavní prvek hoření, hoří v každém motoru, hořáku, cigaretě. Bez kyslíku nemůžeme dýchat. Hoří oheň = hoří kyslík. Procesy v přírodě rozkládající vodu udržují objem kyslíku potřebný pro život. Pevninské ledovce odtáli, očekávané zvýšení hladiny oceánů nenastalo. Naopak, klesla voda v jezerech, zmizela voda z rezervoáru podzemních jezer, zmizeli pralesy. Kam se poděla zásoba vody, kterou vazala těla stromů a kořeny, tvořící 1% světové vody? Lidstvo spaluje vodu. Žijeme-li v severních oblastech Planety máme vody a kyslíku zatím dostatek. Problém pociťujeme směrem k rovníku v bezlesé krajině nekonečných lánů polí, stepi, pouští a luk. Kyslík produkuje (vydechuje) zelený chlorofyl jako odpadní látku fotosyntézy. Sucha, pokosená tráva, neoseté pole kyslík neprodukuje. Abychom spálily jeden gram paliva(benzín nafta,olej,plyn,dřevo…)musíme k tomu spálit 14 gramů vzduchu.1 m krychlový vzduchu váží cca.1,28 kg.Spálíme –li 1 kilogram paliva spálíme rovněž 11 m krychlových vzduchu.Nyní si lehce můžete zpočítat kolik spálíte vzduchu na přípravu oběda,cestu do práce,prací na počítači ….Každý může snadno spočítat následující příklad, 1 spotřebovaná KWh = ……..spotřebovaných m3 vzduchu. Vypálením a vykácením pralesů a pevninských lesů, hořením a spalováním nerostných surovin se uvolnilo obrovské množství CO2 – skleníkový plyn, způsobující změny klimatu Planety (globální oteplování). Připočteme-li k tomu nový fakt, že na rovníku, kde původně z deštných pralesů stoupal vzduch o teplotě 25 C, po jejich vykácení a osazení těchto ploch pšenicí, kukuřicí a palmovými plantážemi, stoupla teplota vzduchu na 60 C. Lidstvo zapnulo obrovský fén, který z rovníkové oblasti fouká 60 C horký vzduch. Tato masa vzduchu vlivem kontinentálního proudění stoupá na sever do mírného pásu a způsobuje tropická vedra a požáry. Existuje jediné řešení – osázet Planetu stromy. Stromy tvoří svá těla z uhlíku, vdechují skleníkový plyn CO2 a vydechují kyslík. Kořeny a telí váží obrovské množství sladké vody,tím stabilizují tepelné klima Planety. Sami si uvědomte jak příjemné je v parném létu usednout pod strom nebo zajít do lesa. Na rozdíl od uhlí, ropy, kovů je dřevo obnovitelným zdrojem energie (pro vytápění, pohon motoru) a materiálu pro stavbu domu, hrází, výroby nábytku... Je jen na zamyšlení inženýrů, co vše se dá vyrobit ze dřeva a k čemu se dá dřevo použít. To vše za předpokladu racionálního lesnického hospodaření. Nesmíme zapomenout, že lesy jsou domovem mizející fauny a flóry. Denně na Planetě nenávratně mizí mnoho živočišných a rostlinných druhů v důsledku lidské agrese. Racionální lesnické hospodářství poskytuje také množství pracovních míst a sociální stabilitu regionu. Příkladem sociální destabilizace vlivem vykácení lesů a destrukce celých ekosystému je stále častější migrace lidí do měst a uprchlíků napříč kontinenty. Lidé jsou nuceni migrovat do měst, kde nacházejí jen bídnou obživu. A tak není divu, když se za vámi rozběhne chlapík, prosící vás o zelenou cibuli. Výsadba a stabilizace současných lesních a sadových ekosystému je rovněž sociální reformou, dávající lidem na venkově práci v lesnictví, sadařství, rybníkářství, zelinářství a přidružené výrobě s absencí výroby živočišné. Mnohé lesnické univerzity experimentují s výsadbou ovocných stromů v lesních porostech,nebo autoregulačními výsadbami v okolí lidských sídel. Bohužel zatím bez využití v praxi. Jedná se o formy “jedlých lesů”, kde rostou stromy , keře,byliny s jedlými plody a vzájemně se podporují,jedná se tedy o symbiotické společenstvo. Skutečně racionální, cílenou a aktivní výsadbou stromů může lidstvo vyřešit veškeré sociální a ekologické problémy.
