Blog

Cukr – zabiják včel

13.11.2016

             Jelikož se věnujeme nejen sázení dřevin, ale, i stím neodmyslitelně spojeným včelařstvím, stále častěji vedou naše cesty kolem včelínů, včelnic a k místním včelařům. Chovají včely v různých klimatických podmínkách i nadmořských výškách. Turecko: údolí řeky Čoruh, pohoří Kačkar Daglari, Kapadokie. Gruzie: Svaneti, nížina v okolí Tbilisi, východní Kavkaz. Arménie: oblast Jerevanu, jezera Sevan, okolí města Dilijan. Rusko: pohoří Altaj, Gornoaltajsk, oblast jezera Bajkal – pohoří Sajany, okolí řeky Selengy, Leny, Barguzin, Krym, Moskevská, Petrohradská oblast, Republika Karelie. Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovensko.

             Svá pozorování z cest a způsobů vzájemné koexistence včely a člověka můžeme shrnout do jediné věty:

 

Čím pestřejší včelí pastva a méně cukru, tím zdravější včely a méně léčiv.

           Mnoho našich přátel podněcuje cukrem, krmí cukrem, zimuje na cukru. My také, jelikož stav konvenčnímy zemědělskými postupy obhospodařované krajiny – ani jinou alternativu nenabízí.

             Je třeba jít cestou, kterou naznačili např.“ včelaříci“ (děti)  v Mikulovském včelařském kroužku: realizací nektaro a pylodárných  výsadeb v intravilánu obce a jejím okolí.

           Prosadit na úrovni obcí, měst, krajů, států povinnost výsadby ovocných dřevin (stromů, keřů, bylin) a dalších nektaro a pylodárných rostlin, aby krajina poskytovala včelám potravu od jara do zimy a bylo možno zimovat na květovém medu (oproti cukru je pro včely plnohodnotnou stravou - minerály, vitamíny, stopové prvky, aminokyseliny…).

            Prostoru k výsadbám je dostatek, rukou je také dost…. Bylo by dobré, aby úředníci na příslušných odborech obecních úřadů, s nimiž vedeme marně boj o každou kytičku, zkusili jíst ¾ roku pouze chleba. Nemluvě o včelařích, kteří tvrdí, “příroda si poradí, a dokud bude med dražší, než cukr, proč bych krmil medem.“ Také by měli začít jíst pouze chleba od srpna do dubna.

           

Veškerá zvířata i lidé potřebují pestrou stravu,

bohatou na minerály, stopové prvky, vitamíny, aminokyseliny…

           

Každá bytost má nárok na přírodu, tedy nejen lidé, ale také včely.

             Krajina není vždy příroda. Lidé na rozdíl od včel, zajíců, králíků… mohou z krajiny (městská, kulturní, zemědělská..) do přírody dojet autem.

             Dávám tímto podnět, aby svaz včelařů a každá jednotlivá členská org. zahájila soustavný tlak na příslušný úřad s návrhem na výsadby nektaro a pylodárných rostlin.

           

            Neexistuje jediný důvod udržovat na území vyspělých států „fotbalové hřiště“ a typ pouštní krajiny, produkované konvenčním zemědělstvím.

            Z legislativního hlediska mohou růst keře, stromy a byliny naprosto všude, pouze výsadba stromů je omezena ochranným pásmem inženýrských sítí, a i zde zákon umožňuje vyjímku.

 

            Mýtusy úředníků a argumentace, na kterou je třeba se obrnit shovívavostí a bezmezným klidem při komunikaci s úředníky:

1. „Výsadby jsou nákladné“. Paní, která Vám toto říká bere zhruba 23000 měsíčně a její práce je naprosto nevyhovující a nedostatečná. -Vyhodit-

2. „Údržba Vámi požadovaných výsadeb je nákladná, nejsou na ni peníze“ Paní, která Vám to říká, neví nic o autoregulačních výsadbách - moderním tématu vyhrabaným z popela. Bohužel, dostupná literatura na našem trhu (Baroš, Martínek, Trvalkové výsadby s vyšším stupněm autoregulace a extenzivní údržbou: plánování, zakládání, údržba, doporučené směsi. 2011. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví), zatím řeší pouze bylinné trvalkové patro. Nicméně pamětníci mezí, o tom mohou vyprávět daleko víc. Tedy o výsadbě, která nevyžaduje žádnou údržbu.

3. „Kriminalita - v keřích se schovávají feťáci a bandité“ Paní by se měla přestat dívat na televizi a jít do lesa.

4. „Bezpečnost silničního provozu, stromy a keře jsou příčinou vážných dopravních nehod“ Příčinou je únava, stres, spěch. Řidič, jede-li kolem keřů, jede pomaleji, než v přehledném úseku. Auto najede–li do keřů se zpomalí, zbrzdí, nedojde k nárazu do chodce, stromu, nebo jiné překážky oddělené od komunikace souvislým pásem keřů.

5. „Lidé, pokud travnaté plochy v obci osadíme stromy a keři, nebudou mít prostor pro piknik“ Na tento argument není co říct. Ještě jsem neviděl, že by někdo vyhledával místo k pikniku mezi hlavní a účelovou komunikací cestou ke zdravotnímu středisku.

 

             Komunikace s úřady je vleklá a pomalá. Většinou Vám řeknou, tak jako nám, stavte se příští rok, letos tj.1.10.2016  - 31.12.2016 cituji “to už nestihnem, to víte, to není tak snadné, to se musí naplánovat, zvážit, musí se k tomu vyjádřit příslušné odbory, schválit zastupitelstvem…“. Najednou máte pocit, že stojíte v mrakodrapu, plném úředníků a starostů milionového města. Ne, stojíme na radnici městečka, v kterém žije 5000 obyvatel.

             Prosím tímto všechny, nejen, včelaře: sázejte stromy a keře, choďte na úřady, prosazujte výsadby na obecních pozemcích. Jedině soustavnou prací a cíleným tlakem dosáhneme oživení krajiny a vynikajícího zdravotního stavu našich včel.

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Vybrané články

Městské biokoridory

26.10.2015

1/1
Please reload

Archiv
Please reload

Podepište se
  • Grey Facebook Icon
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now