Blog o ekologii a trvale udržitelném životě

Blog - pro lidi z města, kteří žijí jinak. Jak žít a přežít na venkově

Zvolené članky

22.03.2018

Přátelé, v současné době probíhá již patý rok kůrovcové kalamitní těžby v Nízkém Jeseníku, Oderských vrších. Kůrovcová kalamita je způsobena úbytkem podzemní vody v této lokalitě. Snížení hladiny podzemní vody způsobilo nedostatečný mizní tlak v kmenech stromů. Míza se nedostává do koncových částí větví a nezaplavuje chodbičky s larvami kůrovců, tím došlo k jejich přemnožení. Pokud má strom stabilní hladinu podzemní vody a dostatečný mizní tlak, netrpí stresem a je schopen se s parazity a viry stejně jako člověk vypořádat pomocí svého imunitního systému. Trpí-li však stresem, který stromům a přírodě způsobujeme svojí činností, jsou stejně jako lidé náchylní k chorobám a snadno jim podléhají.

V letošním roce bylo vytěženo přes 600 tisíc stromů napadených kůrovcem, a těžba stále pokračuje. Voda ubývá v důsledku odběrů devonské neobnovitelné zásoby podzemní vody pro lidská sídla, města, vesnice.  Je třeba zalesnit tisíce hektarů lesních holin. Chcete-li udělat nějaký vý...

22.03.2018

Situace životního prostředí se rok od roku zhoršuje.

Situace životního prostředí a života přírody, tedy i člověka - neoddělitelné součásti přírody - se rok od roku zhoršuje. Viz tabulka pod textem.

Jako východisko vydíme změnu hospodářského systému nově založeného na lokální produkci, zásadní změně agrotechnických postupů, vzdělávacího systému, krátkém lokálním dodavatelském řetězci realizovaném v rámci komunit, sdílejících výrobní prostředky a hospodařících na kolektivně vlastněné půdě. Tato opatření minimalizují ekologickou zátěž každého jednotlivce a tím stabilizují a zlepšují zdravotní stav životního prostředí, přírodu.

Zásadním problémem ochrany životního prostředí je soukromé vlastnictví půdy a nezodpovědný přístup vlastníků k přírodě, tedy i druhým, kteří jsou její součástí. Přírodu chápou pouze jako otroka a zdroj svých příjmů. Snaha o maximalizaci zisku vede tyto vlastníky k destruktivnímu chování a otrokářským způsobům zneužívání přírody, člověka. Lidé, kteří si uvědomují negati...

22.03.2018

Vážení přátelé, neustále se setkáváme s množstvím iniciativ lidí, kteří žijí ve městech a snaží se udělat si své okolí krásnější, zelenější. Bohužel jim nedochází, že problém není v tom, kolik je ve městě stromů a jak se kroutí řeka, ale v tom, jakou má město spotřebu vody, kolik vyprodukuje recyklovaného odpadu, čistírenských kalů, kolik metrů krychlových obytné plochy připadá na obyvatele, kolik spotřebuje město energie na vytápění, kolik lidí denně jezdí do práce autem, kolik metrů čtverečných zastavěné plochy připadne na jednoho obyvatele, jsou li průchodné jezy pro ryby.

Myslím si, že jakákoliv snaha o natření města na zeleno je pouze alibismus těch, kdo chtějí využívat pohodlí městského života a zbavit se výčitek svědomí za devastaci životního prostředí. Nebo si skutečně myslíte, že zelená střecha, izolovaná minimálně deseti vrstvami fólií, asfaltu, izolací, textilií,  zavlažovaná pitnou vodou z neobnovitelných zdrojů podzemní vody je přínosem přírodě? Nebo 2 kilometry revitalizov...

22.03.2018

Obchody nabízejí nepřeberné množství různých potravin. Někteří z nás jedí pouze to a jiní ono. Stáváme se vegany, vegetariány, masojedy, sýrojedy, všežravci, diabetiky. Někdo si může myslet, že výběrem určitých potravin pomáhá sobě být živým, zdravým a přírodě pomáhá zachovat její krásu a vitalitu.  Podporuje  svým výběrem potravin eko, bio zemědělství, farmáře. Tito lidé třídí odpad, sbírají odpadky a lidem ve svém okolí svůj život předkládají jako cestu, vedoucí k ozdravení přírody a životního prostředí.

Myslím si, že člověk žijící v lužním lese na břehu řeky by měl jíst ryby, jelikož bude-li vegetariánem, musí vykácet, přesadit nebo alespoň prosvětlit lužní les. Těžko budou z eskymáků vegani, stejně jako z obyvatel pouště.  Lovci na Sibiři nemohou být vegetariány, jelikož by v zimě zemřely hlady. Stejně tak obyvatelé pralesa si nebudou vybírat, co sní k večeři. Životní prostředí utvářelo a ještě místy utváří kulturu a s ní spojené stravovací návyky.

Pouze “my” - obyvatelé měst a...

22.03.2018

Jistě Vám neunikla kampaň ke třídění odpadu. Recyklace je hlavním tématem ekovýchovy a zdravého životního stylu. Ovšem málokdo si uvědomuje, jaká je skutečná cena recyklace. Recyklace je marketingový tah se skvělou reklamou a propagací, zaměřenou již na nejmladší generaci. Dnes Vám každý člověk ve vyspělých zemích odvykládá naučenou říkanku o významu recyklace pro kvalitu a dobrý stav životního prostředí.

Jediným výsledkem recyklace je ještě větší množství odpadu. Vyrábíme, balíme, a zákazník má dobrý pocit, že svým odpovědným přístupem k recyklaci pomáhá a chrání životní prostředí.

Podíváme-li se na recyklaci pohledem nezabarveným růžovými brýlemi, zjistíme, že doma máme několik nádob na odpad, plastové sáčky, u domu barevné popelnice a na každém rohu pestrou škálu kontejnerů v místech, kde ještě nedávno rostly stromy. Každý druhý den před domem zastaví náklaďák a dva dobrosrdeční mládenci vyprázdní mnou pečlivě nashromážděný odpad. Ale jaký odpad - dokonalá díla současného designu, per...

22.03.2018

Přátelé, rád bych se na následujících řádcích ohlédnul za besedami, které proběhly minulý měsíc na Kypru na téma „Umění jsou Stromy“.

Smyslem umění je transcendence lidského ducha k vyžším ideálům lidství, povznesení člověka k myšlenkám o lásce, rovnosti, bratrství, přátelství, sounáležitosti, pokoře. Umělec je tedy člověk, který umožňuje skrze své vlastní poznání, vložené do výtvarného díla, divákovi dospět k těmto hodnotám lidství. Umělec skrze tvorbu transcenduje hmotu, kterou je on sám, v nového člověka. Dochází k proměně. Umělec je tedy tím, kdo je proměněn a o jeho proměně svědčí výtvarné dílo, které bylo katalizárorem proměny.

Dnešní umění však transcenduje většinou pouze peníze na větší peníze. Umělci zaprodali své schopnosti. A tak namísto, aby svým dílem uváděli lidskou společnost ke skutečnému lidství a pravým hodnotám člověka, slouží destrukci, zmaru a zániku, uvádějící společnost pod nadvládu peněz, majetku a neukojitelné touhy. Dnešní umění je vskutku destruktivní a je smut...

22.03.2018

Příslušníci Evropské civilizace se stávají stále více lhostejnými k reálnému zdravotnímu stavu životního prostředí. Dostávají pravidelný, dostatečně vysoký plat, sociální podporu a mnoho výhod plynoucích z jejich loajálnosti k současnému otrokářskému systému vůči přírodě. Životní prostředí se pro nás pod tlakem mediálních kampaní zmenšilo na výběr potravin v supermarketu pod heslem: „Bio jsou lepší pro přírodu“. Žijeme v představě, že třídění odpadu je ekologické, a tím chráníme přírodu. Myslíme si, že když zasadíme strom,  můžeme koupit další automobil. Stavíme  pasivní domy závisle na elektřině a dostatku vhodných a moderních stavebních hmot. Používáme alternativní ekopaliva, ale jíž nevidíme, že řepka, z níž se vyrábí je 14 krát za vegetační cyklus postříkána agrochemikáliemi. Alternativní zdroje elektrické energie a surovin vyráběné z hybridů kukuřice a pšenice jsou za vegetační období  17 krát postříkány agrochemikáliemi. Zemědělská půda však trpí. Solární, větrné, jaderné elektrá...

22.03.2018

Žiji ve městě, nebo jeho blízkost. Vvstudoval  jsem vysokou ekoškolu. Pronajímám, nebo vlastním byt, dům. Jezdím autem denně do práce, nakupuji v obchodech, platím sociální a zdravotní pojištění, daně. Ke svému životu potřebuji silnice, čerpací stanice, těžbu nerostných surovin, bagry, vlaky, továrny, rychlý internet, počítače, elektřinu, zemní plyn, ropu, pitnou vodu, odpadové hospodářství, kontejnery, kabely a trubky v zemi, ochranná pásma sítí, úředníky, policisty, vojáky, hasiče, nemocnice, zdravotníky, uklízeče, prodavače, výrobce a spotřebitele.

Jednoho dne mi v médiích i v hospodě začali konzumenti říkat, že je důležité žít ekologicky. Příroda chřadne, ubývá vody, jíme závadné potraviny, znečišťujeme ovzduší, je třeba začít chránit a pomáhat přírodě, je třeba zdravý životní styl.

Začal jsem tedy chodit do zbytků přírody v okolí města, cvičit jógu, čistit organismus, postavil eko domek v zahradní kolonii, třídit odpad, děti denně vozit autem do eko lesní školky a hlavně nakupovat z...

22.03.2018

Minulý měsíc zamřely na Kypru minimálně tři mořské želvy a neodhadnutelný počet ryb, jelikož Kyperská armáda cvičila střelbu do moře.

Každý rok zemře v Čechách na silnicích pod koly aut 566 tisíc ježků, 346 tisíc zajíců, 68 tisíc bažantů, 52 tisíc srnců. Každoročně počet přejetých zvířat stoupá přímou úměrou stoupajícímu počtu aut na počet obyvatel.

Každý rok vykácíme 500 tisíc stromů zcela zbytečně, jelikož zemřou na nedostatek vody, způsobený odběrem vody z hlubinných vrtů.

Proč stavím vedle sebe Kypr a Čechy, vždyť na první pohled se může zdát jakákoliv shoda naprosto vyloučená. Opak je pravdou.

V roce 1970 v době, kdy na Kypru začínal rozvoj turistického ruchu, bylo třeba najít nové zdroje vody pro narůstající spotřebu vody nově budovaných hotelů, apartmánů s bazény, splachovacími toaletami, kaváren, jídelen, restaurací, golfových hřišť, myček automobilů, průmyslových podniků, zemědělství a v neposlední řadě obyvatel, kteří přicházeli do měst za prací. Řešení se našlo okamžitě. V geolo...

Please reload

Městské biokoridory

26.10.2015

1/1
Please reload

Archiv
Please reload

Podepište se
  • Grey Facebook Icon
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now